Kapitán A týmu vyrazil poznávat krásy Blízkého východu, a tak mi připadla jeho role v následujícím zápase proti Zdicím. Navzdory předpokladům náš soupeř dorazil ve velmi silné sestavě, což ho pasovalo do role favorita proti naší zpráskané soupisce. No, zápas to byl napínavý a kdybychom měli diváky, tak by jistě byli spokojení. Já jsem spokojený rozhodně nebyl. Povedlo se mi sice rychle vyhrát, neboť soupeře zřejmě rozhodil rozdíl mezi mým elem a kvalitou mé hry, ale o to větší bolest jsem pak z pozice pozorujícího kapitána zažíval.
Nejlepší přídavné jméno, které mohu k popisu dění na šachovnicích použít, je dobrodružné. Na většině šachovnic se partie otáčely zhruba každou půlhodinu a přehlídnutými taktickými motivy bychom mohli vytapetovat celou jednu zeď hrací místnosti. Jedinou výjimkou byla partie Tomáše na první šachovnici, který zkušeně a jednoznačně přehrál svého soupeře. Zápas chvíli vypadal nadějně, neboť jsme vedli 4:2, ani jeden z našich bojovníků ale nezachránil horší pozici, a tak jsme se se sympaťáky ze Zdic rozešli smírně.
Byť jsme bodovali se silnějším soupeřem a postup máme nadále ve svých rukou, tak nemohu říct, že bychom si takový výsledek zasloužili. Množství taktických chyb a přehlednutí v zápase mě přimělo vyhlásit celoklubový taktický tréninkový plán a doufám, že se nám s jeho pomocí povede tenhle nešvar odstranit. Přikládám několik diagramů s přehlédnutými motivy ze zápasu.
