První zmínka o šachové hře v Čechách se objevuje v latinsky psané legendě o utrpení sv.Vojtěcha z počátku 12. století. Nejpravděpodobněji k nám přivezli šachy čeští kupci z Itálie, ale mohly se sem dostat i z Byzance, kam jezdilo mnoho slovanských pohlavárů a rytířů, kteří se nepochybně museli se šachy setkat. V kronikách a historických dokumentech z 12. až 14. století lze najít zmínky o tom, že šachy hrála Dagmar, dcera Přemysla Otakara I., drahocennou soupravu šachové hry prý dostal darem český král Jan Lucemburský. První česky psané šachové dílo Kniežky o šašiech od Tomáše ze Štítného vzniká ve14. století (jedná se o mravoučné, volné zpracování původně italského díla J.de Cessolise). Od 60. let se objevují v Praze a okolí první šachové spolky (českoněmecký Prager Schachklub 1867), konají se sjezdy šachistů (Praha 1872) a v českých novinách se objevují šachové rubriky.
První zápis do kroniky kralupského šachu byl udělán 1. října 1921, kdy bylo v hotelu pana Čechury za přítomnosti 17 členů založeno Sdružení šachistů v Kralupech. Zakládajícími členy byli: K.Halada, Dr.Felix, V.Taussig, R.Vlach, F.Sieber, D.Šulc, A.Mišutin, R.Dittrich, A.Voráček, R.Bílek, Ing.Krejza, E.Valenta, K.Čechura, Ing.Zoubek, Dr.Hodač, Dr.Singer a K.Mazanec. O několik dní později přibyli ještě Ing.Batěk, R.Goldberger, F.Dejmek, R.Vojtěch a pánové Rejchrt a Gedř.
Prvním předsedou byl zvolen E.Valenta, R.Dittrich jednatelem a R.Bílek pokladníkem. Členové nového Sdružení se dohodli na tom, že k hracím dnům se budou scházet v Čechurově hotelu každou středu a pondělí. Rozhodli se zakoupit z vlastních prostředků dvoje šachové figurky (klubovky), šachovou knihu Zmatlík: Duras a předplatili si Časopis Československých šachistů. První akcí nového spolku se pak stal bleskový turnaj, jehož se však bohužel, jak lituje kronikář, nemohli zúčastnit všichni členové, neboť právě v době jeho konání byla vyhlášena mobilizace, která se týkala i několika šachistů. Vítězem se stal Dittrich před ing.Batěkem a ing.Zoubkem. Sdružení se přihlásilo ke členství v Jednotě československých šachistů a připojilo se ke kladenské župě a nabídlo cizím šachovým klubům sehrání několika korespondenčních partíí. Do konce roku 1921 se ke Sdružení přidalo dalších několik nových členů, a dokonce i první žena – paní Julie Traubová.
Kralupští šachisté už na začátku roku 1922 – a musím říct, že stejně jako dnes – přemýšleli o způsobech, jak získat co nejvíc zájemců o tuto hru. Ve městě byly vyvěšeny čtyři reklamní plakáty, které vyzývaly obyvatele Kralup a okolí, aby se zapsali do začátečnických šachových kursů. Výsledek této reklamní akce však nebyl takový, jaký členové Sdružení očekávali. Vymýšlelo se dál.
Velkou popularitu měli v té době v Praze simultánní produkce mezinárodně proslulých šachových mistrů. Do Kralup se podařilo pozvat Františka Treybala, který v té době vyhrál přebor Prahy a přestože nedosáhl tolika výrazných mezinárodních úspěchů, jako jeho bratr Karel (který na turnaji v Karlových Varech v roce 1923 porazil i Alechina), patřil od roku 1907, kdy se stal mistrem Ústřední jednoty českých šachistů, mezi šachovou elitu.
Na simultánku upozorňovalo hned několik článků v různých celostátních novinách – psaly o ní například Národní Listy, Tribuna, České Slovo, Právo lidu i Rudé právo a o jejím výsledku dokonce i Časopis čsl. šachistů. Mistr Treybal sehrál 12. února 1922 ve spolkových místnostech hotelu Čechura celkem čtyřiadvacet partií, neprohrál žádnou a pouze tři remizoval – s Frajndem, dr.Hodačem a dr.Felixem.
Vlastní náplní klubové činnosti byl v té době ovšem hlavní turnaj, který se hrál v prvních třech měsících roku 1922. Hrál se ve dvou skupinách stylem každý s každým po dvou partiích – vždy s opačnými barvami.
V době, kdy v Kralupech ještě neexistovaly šachové hodiny a vlastně ani oficiální šachová pravidla, se členové Sdružení ještě před zahájením turnaje dohodli například na tom, že při komplikovaných tazích je určena maximální doba na přemýšlení 10 minut po vyzvání protivníka. Zároveň bylo ustanoveno, že hráči, kteří budou hrát bez rozhodčího, hrají na své vlastní riziko a případné možné spory bude s konečnou platností řešit turnajový výbor. Dnes si asi neumíme představit, že by třeba hráč během partie – ve chvíli, kdy se soupeř nedívá – odstranil z šachovnice figuru. Navíc máme mezinárodní pravidla FIDE – mezinárodní šachové federace, ale tehdy – při neexistenci takových pravidel – se muselo myslet na všechno. Tím však nechci říct, že se taková situace opravdu stala. Celkově byli možná tehdejší šachisté ještě rytířštější ve svých způsobech než jsou ti dnešní.
Vítězem turnaje se stal Halada před ing.Zoubkem a o třetí místo se rozdělili ing.Krejza, dr.Singer a dr. Felix. Vítězem turnaje B se stal Sieber těsně před Nováčkem, Růžičkou a Bílkem.
V dubnu 1922 byl do čela Sdružení zvolen ing.Krejza a nahradil tak E.Valentu.
Dne 28.května se uskutečnilo přátelské utkání se Šachovým odborem SK Mělník v mělnickém hotelu Vykysal. Jedenáct kralupských šachistů spojilo sportovní utkání s příjemným výletem. Vyjeli již ráno v 8 hodin vlakem přes Neratovice do Mělníka, kde si nejprve prohlédli město a teprve po obědě – ve 13.30 hodin zasedli k šachovnicím. Ukázalo se, že mělničtí soupeři byli tehdy přece jenom silnější a na domácí půdě zvítězili 7,5:3,5. Kralupským šachistům tak mohla náladu zpříjemnit snad už jen zpáteční cesta, kterou podnikli parníkem po Vltavě. Ale protože se tenkrát na výsledky až tak moc ještě nehledělo, s dnešním odstupem si myslím, že všichni byli s výletem spokojeni.